Katedrála Notre-Dame v Remeši vznikla na žádost remešského arcibiskupa zbudovat katedrálu, která by odpovídala významu události korunovací francouzských králů. Po požáru v roce 1210 za vlády krále Filipa II. byla započata stavba. Korunovace Ludvíka VIII. (1223) a Ludvíka IX. Svatého (1226) se konaly uprostřed staveniště. Nová stavba se vyznačuje nejvyšší dosažitelnou jednotou.Stavba je mistrovským dílem francouzské vrcholné gotiky. Její zvláštností je účel jako místo pro korunovaci a sochařská výzdoba, která je rozšířena až na vnitřní stranu západního portálu. V sochařské tvorbě se projevuje politický význam hodnostářů, kteří ji využívali.Stavitelé využili při stavbě vzor z Chartres, až na některé obohacující detaily z místní tradice. Sochařská práce byla ve středověku plně ve službách náboženské ideje, jako didaktický prostředek a současně liturgická potřeba. Tesání a řezání soch, s výjimkou pro využití pro výzdobu architektury interiérů i exteriérů, se ve středověku dělá v závislosti na liturgických potřebách.